Obrázky


Neumělou rukou dávných časů hezky malovaný
nenápadně poodhalí krásu věcí tak vzdalovaných
Pod stříškou za prasklým sklem
s vázičkou se špinavým dnem s kytičkou uschlou

Pokání a láska je v nich skrytá a skromný přesvědčení
že ruka tvrdou denní dřinou zbitá dojde posvěcení
Denní chléb vezdejší
naděje co konejší stoletou bídu

Každej z nich říká všem pocestným
že může svítat kde vládne stín
když o to stojí a sluch svůj správně naklání
Každej z nich říká že člověk není sám
když světská pýcha si klidně staví chrám
zevnitř i zvenčí tě do úzkých zahání

V kůře starých stromů málem vrostlý v úkrytech božích muk
z nich slyší kdo má srdce dobře rostlý tichej pradávnej zvuk
Procesí na polích
za žhavých dnů i deštivých po polních cestách

Vzdálená a přece tolik blízká bolest a utrpení
i něha která těší když se stýská V radosti připomnění
kam je dát na oltář
za večerů při svíčkách v světnicích prostých

Každej z nich říká všem pocestným ...