Hlubiny


Tam kde se nikdo nikomu nepodobá
v nejtišších hlubinách mojí duše
tam není trápení z toho co nemám a mám
a plány jak mně co bude slušet
Tam kde se nikdo nikomu nepodobá
neroste kamení a planý sliby
Ta malá země je zázračně nedočkavá
pohostit každýho tím co mu chybí

Jenom kudy najít tu cestu tam přes nános mojí špíny
jak skála pevný udusaný malý velký viny
aspoň jedinou malou trhlinou to světlo pustit ven

Tam kde se nikdo nikomu nepodobá
v nejtišších hlubinách mýho nitra
je jednou provždy napsáno jak pevně stát
za druhou stranou zdi jménem zítra
Tam kde se nikdo nikomu nepodobá
a přesto jsme tam všichni stejní
je oheň na louče pro světlo co udělá
i z velkých zmatků věci zřejmý

Jenom kudy najít tu cestu tam přes nános mojí špíny...